Ošetření zvěře na preparaci-pernatá

Na preparaci vždy vybíráme kvalitní kus ulovené zvěře. Tedy zvěř, která je dobře opeřená, a není poškozená nešetrným zacházením. Nejčastější chyby, kterých se zájemci o preparaci dopouštějí jsou: nevyspělost zvěře (PERA JSOU NEVYVINUTÁ!!  - obr.5 ), potřísnění peří barvou(krví), vystavení zvěře vysokým teplotám (dojde k zapaření, a tedy znehodnocení trofeje). Konkrétně: když zvěř po ulovení leží dlouhou dobu na jednom boku, poté často dojde k uvolnění per z pernic na zapařené straně. Není úplně vhodné, aby zvěř určenou k preparaci přinášel pes. Pernatou nosíme za stojáky, nozdrami propíchneme izolovaný drátek (obr. č. 1, 2), a takto ji vyvěsíme. Po dosažení posmrtné strnulosti vložíme do mikrotenového obalu, ze kterého vytěsníme veškerý vzduch a dobře uzavřeme. Pokud vzduch vniká dovnitř, dojde k vysychání končetin, což není žádoucí. Takto zabalenou pernatou vložíme do mrazničky.

U velkých hrabavých, jako je například tetřev nebo krocan, provedeme vývrh dutiny břišní, následně ji můžeme zasolit nebo vystlat smrkovými větévkami nasáklými lihem či stejně ošetřenou vatou. Do klovce vložíme kousek lihem nasáklé větévky nebo vaty.

Ošetření zvěře na preparaci-srstnatá

U malé zvěře srstnaté jako je například kuna, postačí vyvěšení za běh(nohu), po vychladnutí zabalíme zvěř stejným způsobem jako pernatou a vložíme do mrazničky.

U vetší zvěře, jako je například zvěř srnčí, provedeme malý vývrh a pokud chceme preparovat pouze poprsí, hlavní řez vedeme po páteři, směrem od hlavy ke kohoutku až do necelé poloviny kusu (obr. č. 3, řez C). Z tohoto bodu následně obkroužíme úlovek druhým řezem kolem dokola (obr. č. 3, řez A). Třetí řezy směřujeme okolo kolenních kloubů předních běhů a napojíme se na druhý řez (obr. č. 3, řez B + obr. č. 4 ). Zvěř stáhneme a v posledním obratli odřízneme lebku.

U zvěře černé nevedeme hlavní řez po páteři, nýbrž jí stahujeme do pytle. Takto staženou deku odvezeme preparátorovi, nebo zamrazíme již popsaným způsobem.

Jestliže chceme preparovat celý kus, opatrně provedeme malý vývrh tak, abychom zbytečně nepotřísnili kus barvou, vyvěsíme ho a necháme vychladnout. Poté transportujeme k preparátorovi. Nikdy neodřezáváme střapec s rážemi a nerozřezáváme zámek.

 Nejčastější chyby, kterých se myslivci dopouštějí, jsou dlouhodobé ležení úlovku na jedné straně, a hlavně krátká deka (tzn. lovec deku uřízne před běhy).